...a to i v období koronaviru.

Když jsme prožívali první vlnu pandemie koronaviru, tak jsme vzorně plnili příkazy a řídili se doporučeními. Protože se ale nic zásadnějšího nestalo, podlehli jsme euforii a domnívali se, že je vše za námi.  To, že někdo varoval před druhou vlnou, nám na jaře připadalo jako nemístné strašení. Také naše vláda nám vlévala až do poslední chvíle optimismus do žil. Když ale dosahují počty nakažených přes 15 000 denně, tak se začínáme bát doopravdy. I ti, co jsou obvykle optimističtí, začínají mít k situaci respekt. Psychicky labilnější mohou prožívat silné stavy úzkosti přerůstající až v záchvaty paniky. Jak se tedy dnes zachovat? Více než jindy platí, že je nutností mít více pod kontrolou naše nejstarší části mozku, které nás instinktivně vedou k boji nebo útěku. Není kam utéct ani se schovat, stejně jako bojovat se situací tím, že budeme nebezpečí aktivně popírat, vést o tom dlouhé debaty nebo nadávat na vládu a Číňany, kteří vir údajně nezodpovědně vypustili z laboratoře. Pokusíme se tedy využívat naši racionalitu, zkusíme být spíše kritičtí a objektivně zhodnotit, co skutečně hrozí a co mohu udělat proto, abych se cítil bezpečněji a na budoucnost byl lépe připraven.
 

Jak čelit zdravotním rizikům?

Při narůstajícím počtu nakažených je velká pravděpodobnost, že se nákaza přenese i na mě. Co mohu udělat, abych ji zvládl co nejlépe?

• Připravím se psychicky, možná pomůže, že si zjistím, kolik procent nakažených má jen lehký průběh. Podívám se i na faktory, které svědčí v můj prospěch a pomohou mi s velkou pravděpodobností vir zvládnout (věk do 50ti, sportuji, nemám nadváhu, chronické choroby, nekouřím, dobře spím…).

• Připravím se fyzicky, pokud jsem například na home office, tak využiji čas ke snížení tělesné váhy, protože obézní mají častěji horší průběh nemoci. Mohu posílit imunitu i tím, že si dopřeji jídlo ze základních surovin a uvařím si něco dobrého. Vyhodím ze spíže vše, co je chemicky konzervováno, dobarvováno, dochucováno. V malých dávkách to neškodí, ale podívejte, kolik toho v ledničce máme. Organismus, který nemusí náročně trávit tolik chemikálií, má více energie na boj s Covidem.  Do stejného koše můžete přidat i to, co má nadměrné množství cukru nebo soli. Pokud Vás současná situace stresuje, Váš organismus se připravuje na boj nebo útěk, proto jsou nastartovány bojové hormony, které aktivují další látky pro rychlý běh a silné údery kyjem. Pokud tyto látky nespotřebujeme, tak působí jako pomalý jed. Obvykle nám nejprve sníží imunitu, pak je na řadě trávící soustava. Známým projevem jsou žaludeční vředy, následuje oběhová soustava s rizikem infarktu. Když už tedy posilujeme imunitu tím, že se budeme snažit shodit nějaké kilo a běháme v parku nebo na běžícím pásu, tak je optimální, aby náš tep byl v aerobní hladině mezi 60 - 70% naší maximální tepové frekvence (maximální vypočítáme 220 – fyzický věk krát 0,8). Po 40 minutách běhu začínáme optimálně spalovat tuky. Pokud se ale chceme zbavit i chemických látek, které nám ve stresu produkují bojové hormony pro boj nebo útěk, tak pro jejich spálení musíme simulovat právě běh o život. Měli bychom tedy dosáhnout velmi rychle maximální tepové frekvence a vydržet bojovat o život alespoň minutu, lépe dvě.  Účinně spálíme nadbytečné chemické látky a ještě si jako bonus vyplavíme endorfiny, což jsou hormony štěstí, defacto opiáty, které si naše tělo připravuje samo. Tělesná námaha nám také pomůže nejen s usínáním, ale i se zvýšením kvality našeho spánku, což je pro naši odolnost opět velký bonus. Pro zvýšení imunity pak prokazatelně pomůže i pravidelné saunování, zejména ve finské sauně a otužování.

Jak čelit ekonomickým rizikům?

Pokles výkonnosti ekonomiky je nevyhnutelný. Proto bych neměl podléhat optimismu, že zrovna můj zaměstnavatel nebude muset dělat žádné personální změny. Měl bych proto přemýšlet, jak zvýšit své šance obstát v náročném období změn k dosažení vyšší efektivity práce nebo konkurenceschopnosti.
 

• Jaké dovednosti budou potřeba pro mého zaměstnavatele, abych mu svými schopnostmi co nejvíce dopomohl udržet si své místo na trhu? Jak získám u svých nadřízených sympatie a prokážu jim, že jsem platným členem kolektivu, kterého se vyplatí si ponechat v budoucnu? Zcela určitě každý nadřízený ocení, pokud zvýším své schopnosti řešit komplexně a samostatně problémy. Jaké dovednosti jsou k tomu potřebné? Určitě je to kreativita, inovativnost a kritické myšlení. Kdy dokážu být kreativní? Pouze v případě, že disponuji dostatečným množstvím informací tak, abych mohl nacházet nové a neotřelé možnosti, jak řešit problémy a hledat cesty vyšší efektivity. Právě proto bych nyní mohl najít čas nastudovat vše, co je v mojí práci aktuální, jak to například řeší ti nejlepší na trhu. Pak se mohu podívat, jak věci fungují u nás, nejen na mém pracovišti, ale mohu se seznámit i s tím, jak kooperujeme nejen s ostatními odděleními, ale i se zákazníky a dodavateli. Jak při naší činnosti fungují procesy, komunikace, systém zpětných vazeb nebo řízení.

• Když si zajistím dostatek informací, tak zvýším své šance, že dostanu nápad, jak zvýšit naše šance k oslovení zákazníků, dosáhnout vyšší efektivity nebo vyššího stupně zapojení všech kolegů do dalších úkolů. Pokud své nápady dokážu využitím technik kritického myšlení také dostečně analyzovat, pak mohu přinést svým nadřízeným nápad na změnu ve funkční podobě. Měl bych si ale ještě uvědomit, jak optimálně svým pragmatickým nadřízeným nápad prezentovat. Co potřebují vědět, aby mohli návrh změny schválit? Určitě její užitek v měřitelném parametru, například úspora peněz, personálu, času. Pak je budou zajímat náklady a časové hledisko, aby byla jasná návratnost prezentovaného návrhu. Nesmím také zapomenout analyzovat, jaká rizika by se mohla objevit a navrhnout plán opatření, jak jim čelit. Pokud ještě ve svém návrhu zmíním, že mám také odvahu vzít za realizaci změny odpovědnost, jsou moje šance na další uplatnění ve společnosti vysoké.

• Když už je ale jasné, že můj zaměstnavatel nebude moci udržet všechna pracovní místa, co mohu udělat? Podívat se, jaká je moje cena na trhu práce. Jak jsou žádané dovednosti, kterými disponuji. Pokud to situace umožní, tak si mohu ověřit třeba v nějakém výběrovém řízení, jak si stojím a jak jsou dnes dovednosti přezkušovány, před přijetím na dobře placenou pozici. Pokud práci ještě mám, tak to může být zajímavá zkušenost. Pokud projdu nějakým Assessment centrem ve chvíli, kdy práci mám, budu působit daleko sebevědoměji než v případě, kdy už jsem o práci přišel a zoufale potřebuji to místo získat.  Mohu využít i čas, abych zdokonalil své dnes tolik žádané kritické myšlení, doladil své jazykové schopnosti nebo získal potřebný certifikát.

K optimismu se tedy můžeme propracovat cestou zdravé skepse, identifikací možných rizik a přípravou opatření, která nám umožní dívat se bez obav do budoucnosti. Zkuste si například napsat dopis. V tom dopisu k sobě hovořte jako moudrý rádce. Sepište si, co všechno Vás čeká. Doporučte si, jak byste se s tím měli vyrovnat. Několikrát si dopis přečtěte a pravidelně se k němu vracejte. Zapamatujte si jeho podstatu tak dobře, až jste si schopni některé pasáže v duchu vybavit.  Pokud Vás emoce příliš ovlivňují, a je pro Vás obtížné racionálně zhodnotit situaci, tak si najděte svého mentora (přítele, kolegu…). Ať si vyslechne, z čeho máte obavy a pomůže Vám propracovat se pouze k faktům, které věc ovlivňují. Zkuste společně vygenerovat, co vše nepříjemného by se mohlo stát a najděte plán, jak rizikům čelit. Pokud bude ve Vašem plánu potřeba jednat, vyjednávat, prezentovat, požádejte kolegu ať Vám udělá sparingpartnera  a je na Vás náročný. Dohodněte se, kdy se spolu podíváte na výsledky první etapy. I když druhý den budete mít stále strach, udělejte alespoň malý krůček.