Budoucí restart firem bude vyžadovat posílení ekonomického myšlení a to nejen v hlavách manažerů a finančních specialistů. Situace bude nutit k neobvyklým rozhodnutím, která budou efektivní, pokud je předem promyslíme a „nanečisto“ vyzkoušíme. Ekonomické simulace, které ve spolupráci se společností Business Today Simulations International klientům nabízí SMARTER, jsou ideálním trenažérem a místem pro experimentování a podložené ekonomické rozhodování. Lektora ekonomických simulací Tomáše Kabátka jsme se zeptali, co je před námi, co nás pravděpodobně čeká v sociálně ekonomické oblasti.

Přečtěte si jeho odpovědi:

Restrikce spojené s Covid-19 tvrdě zasáhly mnoho firem a celých oborů. Řada z nás si proto klade mnoho otázek spojených s ekonomickými důsledky koronavirové infekce. Jak to tedy bude? Nepokusím se o nic jiného nežli o hypotézy postavené na dvou zkušenostech, které máme k dispozici: zkušenosti z překonávání předešlých krizí a čerstvé zkušenosti restartu firem z Číny. 

Hypotéza 1. Cash flow nahrazuje „zisk“ 

Aktuálně bude většina firem měřena výhradně ukazatelem Cash flow a u řady z nich na určitou dobu nebude ziskovost něčím zásadním. Bylo tomu tak i v poslední krizi. Proč? Zisk je „názor“ a Cash flow je fakt. Fakt v podobě přítoků a odtoků finančních prostředků bude naprosto klíčový pro další existenci či pád mnoha firem. 

Hypotéza 2. Vítězové s velkým „finančním polštářem“

Finančně stabilní firma je taková, která dokáže pokrýt 3-4 měsíční propad tržeb. V následujícím období by přirozený propad poptávky mohl být vyvážen úbytkem firem, které zkrachovaly, protože „finanční polštář“ neměly. Po krizi 2008 skončili bohatí ještě bohatší a chudí ještě chudší a podobně tomu bude i tentokráte. Jediné, co tomu může zabránit je masivní intervence vlády. 

Hypotéza 3. Měníme teorii o pracovním kapitále

Jedno ze základních ekonomických pravidel zní: minimalizujte pracovní kapitál, je to zbytečná zátěž, která snižuje výkonnost firmy. Nyní je vše naopak. Firmy s dostatečnými zásobami se nedostávají do problémů s dodávkami. Firmy s dlouhými splatnostmi faktur mohou očekávat postupný přítok hotovosti z krátkodobých pohledávek.

Hypotéza 4. Change management v akci

Situace na trhu „před Covidem a po Covidu“ nebude stejná. Před týdnem jsme pomyslně „zhasli“. Některé firmy a obory budou „rozsvěcet“ dříve a některé později, ale všichni postupně zjistí, že situace není stejná jako dřív. Kdo rozezná změny jako první a adaptuje se na změnu, tak bude vítězem. Plán změn musí firmy sestavit co nejdříve bez ohledu na to, kolikrát ještě plán budou měnit. 

Hypotéza 5. Likvidita jakožto motor změn

Nedostatečná likvidita povede k hledání rychlých a krátkodobých projektů. „Rychlé peníze“ budou klíčové pro udržení zaměstnanců. U některých čínských firem to vedlo až k dočasnému pronájmu zaměstnanců do jiných firem, které krizí nebyly postiženy. I takto bláznivá řešení však mohou firmy zachránit.

Hypotéza 6. Akcelerace inovací kolem nových potřeb

Krize 2008 akcelerovala některé inovace a podobně tomu bude i tentokráte. Poptávka po „bezkontaktních“ službách však poroste v této krizi skokově. Úkolem bude rozpoznat nové potřeby, které si vyžádají nová řešení. A nová řešení mohou být mnohem produktivnější, a tudíž i s vyšší marží.

Hypotéza 7. Nové riziko, nová cena

Aktuální situace ukázala na nové riziko. V ekonomice firem platí, že za vyšší riziko musím požadovat vyšší odměnu. U nejvíce postižených oborů proto podle mého názoru porostou ceny. Naopak u těch, kteří na restrikcích vydělávají, mohou jít marže dolů.

Hypotéza 8: Hloubka krize

Propad ekonomiky jistě přijde, nicméně jak hluboký propad to bude, nelze předvídat. Koronavirus by mohl být nevídaným impulsem pro velkou krizi, ale stále platí, že se po světě „válí spousty peněz“. Očekávám velkou ochotu je pumpovat do ekonomiky, ať už to budou peníze státní či soukromé a mohlo by to být mnohem více peněz nežli v poslední krizi. 

Hypotéza 9: Únosné maximum 2 měsíce

V Číně se restart businessu realizuje již po cca 2 měsících. To se ukazuje jako jakési únosné maximum, než by firmy začaly extrémně panikařit. Žádná vláda si nebude moci dovolit toto únosné maximum překročit, aniž by následně nezaplatila příliš velkou daň v podobě extrémního propouštění, nezaměstnanosti a bankrotů velkého rozsahu.

Krize celé ekonomiky je asi nevyhnutelná, ale krize jednotlivých firem nikoliv. Řada z firem často promrhá daleko více peněz a času, a to i v momentě, kdy v žádné krizi nejsou. Finančně zdravé firmy může krize poškodit, ale zlikvidovat je může teprve přešlapování na místě a strach ze změn, neschopnost tvořit plán a akčně jej měnit dle situace na trhu.